|
|
Proti americkému brouku! Lze odstranit raka signálního z malého toku?
JAKŠ, Jiří
Biologická invaze v podobě nepůvodních druhů raků je velkým problémem pro celý ekosystém. Nepůvodní druhy raků mají podstatně lepší biologickou výbavu a schopnost adaptability k prostředí, ve kterém žijí. To z nich činí velmi nebezpečné živočichy nejen pro naše původní druhy raků. Jedním z těchto nebezpečných nepůvodních druhů je rak signální (Pacifastacus leniusculus - Dana, 1852). Tento druh raka k nám byl dovezen ze Severní Ameriky z ekonomických důvodů. V době introdukce tohoto nepůvodního druhu se však nepočítalo s tak masivním rozšířením na úkor našich původních druhů. Nicméně k tomu již došlo a je tedy potřeba počty raků signálních redukovat a tím významně pomoci celému ekosystému. Možností jak redukovat populace raka signálního a dalších nepůvodních druhů raků je několik. Právě tento fakt byl námětem pro tuto práci a bylo potřeba už jen vybrat vhodnou metodu. Nakonec byla pro tuto práci vybrána jedna z nejméně invazivních metod a tou je odlov raků do ruky a síťky. Jako lokalita byl vybrán Křesánovský potok u Vimperka, ve kterém se nachází silná populace raka signálního. Tento druh již zde výrazně zredukoval všechny typické zástupce ryb, které běžně žily v tomto potoce, a také výrazně zredukoval počty původních raků říčních (Astacus astacus - Linnaeus, 1758). Ty je možné zde vidět už jen výjimečně a ještě často ve špatném stavu. Před započetím této práce však zůstávalo otázkou, jak bude tato metoda odlovu úspěšná. Podle současných teoretických znalostí má metoda odlovu raků do ruky nebo síťky nízkou úspěšnost a není za pomoci této metody možné raka signálního z toku zcela odstranit. Nikdo však podobnou studii neprováděl u malého dostupného toku a bylo tedy na místě takovou studii provést a právě to je náplní této práce. Po provedení intenzivních odlovů v období od dubna do listopadu bylo zjištěno, že touto metodou raka signálního ani z malého toku opravdu nejsme schopni odstranit a ani nijak výrazně zredukovat počet raků signálních žijících v tomto toku. Ovšem existuje několik alternativ, které je možné využít. Tyto alternativy lze objevit v této práci.
|
|
|
Norek americký (Neovison vison) - biologie invazního druhu.
Hlaváčová, Petra ; Vohralík, Vladimír (vedoucí práce) ; Anděra, Miloš (oponent)
Norek americký je v celé Evropě, severní Asii a dokonce i v Jižní Americe nepůvodním invazním druhem a je v současné době chápán jako stále se zvyšující hrozba pro původní biodiverzitu. Norek je extrémně adaptabilní predátor, který se dokázal přizpůsobit různým podmínkám prostředí a různým potravním nikám. Cílem této studie bylo přispět k poznání biologie tohoto druhu v podmínkách středního Posázaví na Českomoravské vrchovině. Od roku 2004 do roku 2012 probíhalo na řece Sázavě v okolí Havlíčkova Brodu telemetrické sledování šesti zvířat (tří samců a tří samic), které bylo doplněné použitím fotopastí. Za dobu sledování byla získána řada nových poznatků o biologii tohoto invazního druhu. Zjištěny byly výrazné rozdíly v chování obou pohlaví. Samci a samice se výrazně liší jednak ve velikosti domovských okrsků, v časovém rozložení aktivity v průběhu dne a noci i v délce denních přesunů. Druhá část práce byla věnována metodické studii zaměřené na rozlišení stop tří druhů lasicovitých šelem: norka amerického, norka evropského a tchoře tmavého. Celkem bylo změřeno 211 stop od těchto tří druhů. Po označení sedmi bodů na stopě bylo v programu Mesuring tracks automaticky vypočteno 131 parametrů. Získané parametry byly zpracovány pomocí kanonické diskriminační analýzy. Výsledky naznačují, že na základě takto...
|
|
|
Hodnocení účinnosti metod likvidace porostů trnovníku akátu
Jenčíková, Veronika
JENČÍKOVÁ, Veronika. Hodnocení účinnosti metod likvidace porostů trnovníku akátu. Brno, 2019. Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně. Tato diplomová práce se zabývá zejména metodami odstraňování porostů trnovníku akátu a jejich porovnáním. V teoretické části popisuje i biologické charakteristiky této problematické dřeviny a její schopnost invaze. Praktická část této práce se zabývá vlastním pokusem v Národním parku Podyjí, který byl založen v listopadu 2016. Byly zvoleny metody injektáž herbicidu, částečné kroužkování (céčkování) a kombinace těchto metod. Nejúčinnější metodou bylo vyhodnoceno céčkování. Po provedení zásahů zde probíhá pastva divokých koní (exmoorský pony), kteří jsou schopni zmlazující akát potlačovat. Práce obsahuje i praktické zkušenosti odborníků na tuto problematiku. Úplné odstranění akátových porostů je velice náročný proces a vyžaduje několikaletou péči o tato území. Volba metody likvidace se váže na konkrétní podmínky stanoviště a na požadovaný cílový stav území.
|
|
|
Co ovlivňuje úspěch eradikace invazních druhů rostlin
Novotná, Tereza ; Pergl, Jan (vedoucí práce) ; Jandová, Kateřina (oponent)
S rostoucí migrací lidí a přesuny zboží se zvyšuje i frekvence zavlékání druhů rostlin a živočichů. Tyto přesuny, vázané na lidské aktivity, jsou součástí toho, co nazýváme biologické invaze. V České republice sice nezpůsobují invazní rostliny takové problémy jako jinde ve světě, ale i tak se ročně vynakládají nemalé sumy na potlačování těchto rostlin. Proto je nutné identifikovat faktory ovlivňující úspěšnost managementu, aby byly vynaložené prostředky investovány účinně. Úkolem mé práce je shromáždit různé faktory ovlivňující úspěch managementu invazních rostlin a zjistit jaké instituce a jakou měrou se v Praze podílí na investování do likvidačních kampaní. Za faktory ovlivňující úspěch eradikace jsou nejčastěji považovány rozloha zamoření invazním druhem, reakční čas, rozsah biologických znalostí o daném organismu, izolovanost lokality, použité metody a prostředky uvolněné na přijatá opatření. Dle výsledků souhrnných studií byly jako klíčové faktory potvrzeny rozloha zamoření, reakční čas a rozsah biologických znalostí o daném organismu. I když jsou socioekonomické faktory (mezi nimi i náklady na přijatá opatření) považovány za klíčové pro úspěšnou kampaň, jsou zřídka kdy k dispozici, a tak nemůže být jejich význam spolehlivě vyhodnocen. Hlavní kampaně proti invazním rostlinám v Praze vede...
|
|
|
Norek americký (Neovison vison) - biologie invazního druhu.
Hlaváčová, Petra ; Vohralík, Vladimír (vedoucí práce) ; Anděra, Miloš (oponent)
Norek americký je v celé Evropě, severní Asii a dokonce i v Jižní Americe nepůvodním invazním druhem a je v současné době chápán jako stále se zvyšující hrozba pro původní biodiverzitu. Norek je extrémně adaptabilní predátor, který se dokázal přizpůsobit různým podmínkám prostředí a různým potravním nikám. Cílem této studie bylo přispět k poznání biologie tohoto druhu v podmínkách středního Posázaví na Českomoravské vrchovině. Od roku 2004 do roku 2012 probíhalo na řece Sázavě v okolí Havlíčkova Brodu telemetrické sledování šesti zvířat (tří samců a tří samic), které bylo doplněné použitím fotopastí. Za dobu sledování byla získána řada nových poznatků o biologii tohoto invazního druhu. Zjištěny byly výrazné rozdíly v chování obou pohlaví. Samci a samice se výrazně liší jednak ve velikosti domovských okrsků, v časovém rozložení aktivity v průběhu dne a noci i v délce denních přesunů. Druhá část práce byla věnována metodické studii zaměřené na rozlišení stop tří druhů lasicovitých šelem: norka amerického, norka evropského a tchoře tmavého. Celkem bylo změřeno 211 stop od těchto tří druhů. Po označení sedmi bodů na stopě bylo v programu Mesuring tracks automaticky vypočteno 131 parametrů. Získané parametry byly zpracovány pomocí kanonické diskriminační analýzy. Výsledky naznačují, že na základě takto...
|
|
|
Přenosná dětská obrna a současné problémy její eradikace
PETRÁŇOVÁ, Monika
Diplomová práce se zabývá problematikou přenosné dětské obrny a současných problémů její eradikace. Přenosná dětská obrna je vysoce infekční onemocnění, virového původu. Nejúčinnější formou ochrany před onemocněním je očkování. Hlavním cílem práce bylo zjistit, jaké jsou současné hlavní problémy surveillance přenosné dětské obrny v Plzeňském kraji. V závislosti na hlavním cíli byly stanoveny dílčí cíle: zjistit povědomí praktických dětských lékařů o principech surveillance poliomyelitidy s důrazem na diagnostiku a hlášení případů akutních chabých paréz a dále zjistit kvalitu spolupráce místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví a praktických dětských lékařů v oblasti surveillance poliomyelitidy. Práce je rozdělena na dvě části, na část teoretickou a praktickou. Praktická část byla zpracována kvalitativní metodou pomocí polostrukturovaných rozhovorů s praktickými dětskými lékaři a s místně příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví. Výzkumu se zúčastnilo 9 praktických dětských lékařů a jeden pracovník orgánu ochrany veřejného zdraví z Plzeňského kraje s průměrnou délkou praxe 20 let. Výsledná data byla následně vyhodnocena metodou kódování a rozdělena do schémat podle Švaříčka a Šeďové (2007). Na základě stanovených cílů byly definovány tři výzkumné otázky: VO1: Jaké problémy surveillance přenosné dětské obrny staví praktičtí dětští lékaři na přední místa? VO2: Kolik případů akutních chabých paréz praktičtí dětští lékaři evidují a následně hlásí příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví? VO3: Jaká je kvalita spolupráce mezi praktickými dětskými lékaři a místně příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví? Z výzkumu vyplynulo, že problémem surevillance poliomyelitidy je podle praktických dětských lékařů odmítání očkování a s ním spojená snižující se proočkovanost populace. Dalším nejčastěji uváděným problémem byla migrace obyvatelstva a související problémy v doočkování. Dále bylo zjištěno, že žádný praktický dětský lékař ve své ordinaci neeviduje ani nehlásí případy akutních chabých paréz. Pouze jeden dotazovaný pediatr se před 10 lety setkal s akutní chabou parézou (dále jen "ACHP"). Ze zjištěných informací také vyplývá odpověď na poslední výzkumnou otázku. Více než polovina dotazovaných se shodla, že spolupráce ohledně této problematiky zatím není. Ovšem čtyři dotazované tvrdí, že spolupráce je na vysoké úrovni a velmi kvalitní.
|
|
|
Analýza problematiky pěstování koky v Bolívii a její dopad na vztahy s USA
Šlechtová, Markéta ; Havlová, Radka (vedoucí práce) ; Melounová, Irena (oponent)
Bakalářská práce Analýza problematiky pěstování koky v Bolívii a její dopad na vztahy s USA se věnuje historickému vývoji, tradicím pěstování a tradičnímu užívání koky. Též popisuje příčiny tvrdého postoje USA vůči drogám a snahy o kompletní eradikaci koky v producentských zemích jako je Bolívie. Zachycuje nejenom historické, ale také ekonomické souvislosti a použité strategie a zákony na eradikaci koky. Dále identifikuje hlavní důvody, proč zvolená strategie nepřináší požadované efekty a jakým způsobem chce problematickou situaci výroby a pašování drog řešit bolivisjký prezident Evo Morales a americká vláda. Nejprve se práce zabývá historickým kontextem a tradicemi pěstování a užívání koky, poté následuje popis domácích souvislostí, vztahů Bolívie s USA a lobbovací snahy prezidenta Moralese za legalizaci koky. Ve druhé kapitole je popsána historie kokainu v USA, tvrdý postoj vůči drogám a protidrogová spolupráce americké a bolivijské vlády. Práce je zakončena náhledem a názory na současnou situaci z pozice USA a zemí sousedících s Bolívií.
|
|
|
Opatření v ohnisku výskytu slintavky a kulhavky a jeho okolí
MUSILOVÁ, Karolína
Ve své bakalářské práci nazvané " Opatření v ohnisku výskytu slintavky a kulhavky a jeho okolí" se zabývám problematikou nákazy SLAK v chovu Chlebov patřícímu firmě Reprogen a.s. Slintavka a kulhavka je nesmírně nebezpečné a velmi nakažlivé horečnaté onemocnění postihující zejména sudokopytníky. Původcem jsou viry z rodu Apftovirus, které způsobují, že se na sliznicích trávicího traktu, na končetinách i neosrstěných místech vytvářejí puchýřky a afty, dalšími typickými příznaky je kulhání a slinotok. Hlavním zdrojem nákazy je nemocné zvíře, popřípadě jakékoli předměty či živočichové jím kontaminovaní. Přenos ze zvířete na člověka je sice možný, ale velmi obtížný a díky kvalitnímu zpracování potravin a poměrně vysokému hygienickému standardu velmi ojedinělý. V současnosti uplynulo již 40 let od posledního zaznamenaného případu nákazy virem SLAK na území ČR. Veřejnost je přesvědčena, že je riziko vypuknutí této nákazy a její nárůst až do rozměrů epizootie v podstatě nulový. Česká republika, stejně jako Evropská unie, však i přes tuto skutečnost vynakládá značné síly a prostředky k přípravě na mimořádné situace způsobené veterinární nákazou (SLAK, ptačí chřipka). Dotčené orgány vypracovávají poplachové a krizové plány, jejichž aktuálnost pravidelně prověřujeme při rozsáhlých součinnostních cvičeních, a to jak na krajské, tak celostátní úrovni. V úvodu své práce jsem zpracovala přehled opatření přijímaných v jednotlivých fázích nákazy, tedy od podezření, přes potvrzení až po její eradikaci. V prvotní fázi plní úkoly zejména chovatel a orgány veterinární správy. V případě potvrzení nákazy je nutné zapojení složek IZS, podle platné legislativy. Z hlavních složek IZS se primárně podílejí na likvidaci nákazy zejména HZS kraje a JPO zařazené do systému plošného pokrytí a Policie ČR, z ostatních složek pak převážně Armáda ČR. V další fázi jsem se pokusila ověřit proveditelnost těchto opatření v místě chovu Chlebov. Pro lepší orientaci jsem si vytvořila mapová schémata se zakreslenými informacemi o jednotlivých opatřeních. Zajímaly mě především způsoby likvidace kadáverů. Chov Chlebov leží v těsné blízkosti zahraboviště, proto jsem mohla zvolit nejoptimálnější kombinaci, tedy odvezení do AP Dobřejovice a zahrabání. Má hypotéza byla formulována následovně: "V rámci IZS jsme schopni zvládnout nákazu slintavkou a kulhavkou postihující konkrétní velkochov i její rozšíření na celé území České republiky." Cílem práce bylo navrhnout plán pro zdolání slintavky a kulhavky v konkrétním velkochovu a ověřit proveditelnost těchto opatření. Vybrané termíny: nákaza, ohnisko, eradikace. K vypracování jsem použila dostupnou odbornou literaturu, internetové zdroje a dostupnou legislativu. Své poznatky jsem ověřovala při konzultacích s pracovníky jednotlivých složek i se zástupci veterinární zprávy. Ve "Výsledcích" jsou popsána jednotlivá opatření, jejich výhody a nevýhody, to vše doplněné o mapová schémata. Při ověřování proveditelnosti opatření jsem narazila na problém bioplynové stanice v areálu kravína Chlebov, proto jsem se v diskuzi v rámci spolupráce se zaměstnanci firmy Reprogen a.s. zaměřila na nalezení ideálního zabezpečení této stanice. Druhou část diskuze pak tvoří úvaha nad naší připraveností na možnost, že by se nákaza SLAK rozšířila po celém území ČR. Při formulování této problematiky jsem se informovala o dalších velkých epizootiích proběhlých v Evropě za posledních dvacet let. Po prostudování informací jsem dospěla k závěru, že není v možnostech České republiky zvládnout epizootii takových rozměrů jen vlastními silami a prostředky. Pro tento případ bych navrhovala součinnostní cvičení s ostatními členskými státy EU. V "Závěru" práce doporučuji pokračovat ve zlepšování nastavených opatření a ve vývoji nových.
|
|
|
Možnosti eradikace nepůvodního a potenciálně invazivního druhu Calotropis procera na ostrově Sokotra
Šteflová, Gabriela
Calotropis procera, původem ze severní Afriky a západní a jižní Asie, byl na Sokotru zavlečen již před více než sto lety a patří k 87 nepůvodním druhům zdejší flóry. Přestože na některých místech planety má tento druh invazní charakter, na Sokotře není považován za ohrožující. Zejména na severu ostrova v okolí hlavního města Hadiba je nicméně hojně zastoupen v domácích zahradách a mohl by mít dopad na zdejší vegetaci. Během terénního šetření bylo zjištěno, že dokud bude vegetace ostrova pod stávajícím intenzivním tlakem dobytka, zejména koz, Calotropis procera nebude mít invazní charakter mimo oplocené zahrady nepřístupné pro pastvu. Vzrostlé jedince z volné krajiny bude vhodné redukovat mechanicky za použití běžných nástrojů, a to především jejich odříznutím, neboť potenciální výmladky budou rychle eliminovány pastvou.
|
|
| |
host ::
RSS.